| << ZPĚT na předchozí stránku |
English
DeutschDuha
Barevné prameny na nebi se setkají,
po dešti vyniknou na obloze denní.
Vlastně se ani moc neznají,
tak často zas duha u nás není.
Mokro po dešti, vzduch vlhký jest,
po kapkách v hlíně jamky zbyly.
Lidé to nepovažují za nějaký trest,
vždyť kapky jim obživu zachránily.
Jen Noe se do deště opravdu bál,
když na arše své se plavil.
Na lodi tuze na Boha lál,
byl však rád, že se zachránil.
Zvířata s ním zachránila svět,
ale to už je mnoho tisíc let.
po dešti vyniknou na obloze denní.
Vlastně se ani moc neznají,
tak často zas duha u nás není.
Mokro po dešti, vzduch vlhký jest,
po kapkách v hlíně jamky zbyly.
Lidé to nepovažují za nějaký trest,
vždyť kapky jim obživu zachránily.
Jen Noe se do deště opravdu bál,
když na arše své se plavil.
Na lodi tuze na Boha lál,
byl však rád, že se zachránil.
Zvířata s ním zachránila svět,
ale to už je mnoho tisíc let.
© 2005 - 2006 Poezie.webz.cz Autorka básní: © 2005 - 2006 Veronika Poláčková.
Chcete-li básně kdekoliv použít, pište na VPolackova@seznam.cz