Poezie pro každou chvíli
<<  ZPĚT  na předchozí stránku
Ztracena v sněhové závěji
Bílý sníh mi ozařuje tvář,
když kráčím závějí sněhovou.
Mé oči mi oslňuje zář,
snad proto se sotva držím na nohou.

Cestu si vyšlapávám,
lesem kráčím.
Však nic nevzdávám,
tuze se snažím.

Už slunko za hory zachází,
i já svůj cíl konečně nacházím.
Tělo své zmrzlé rychle zahřeji,
ještě, že nevzdala jsem tu poslední naději.

ptákoviny
© 2005 - 2006 Poezie.webz.cz      Autorka básní: © 2005 - 2006 Veronika Poláčková.
Chcete-li básně kdekoliv použít, pište na   VPolackova@seznam.cz
»   Naše odkazy   »       Romantické básničky   |   Zeměpis   |   Básničky pro dobrou pohodu   |   Koupelny, podlahy, střechy