Poesie für alle Weile
  Česky       English
Óda pro vlnu
Voda šumí, po kamenech teče.
Vlnky, vlny, jak vám čas uteče.
Uteče, uteče do dálky.
Vidíš támhle, vedle té skalky?

To jsou naši bratři,
ti mezi nás patří.
Ti už plujou hodnou chvíli,
předběhly je vodní víly.

Moře je naše matka a písek otec,
písek je pobřeží i kopec.
Vlnko, víš-lipak, kde končí pobřeží?
Támhle, támhle, kde čas neběží.

Vlnko, kam ty vlastně pluješ, i ty vrány letí?
Plují tam, kde čas neletí.
Tam daleko v moři,
tam, kde se slunce každé ráno šňoří.

Tak pospěš, vlnko,
ať ti slunce neuteče.
Neboj, neuteče, ono počká.
Měj se, ať se dočkáš.
A plula.
© 2005 poezie.webz.cz      Autorin von Poesie: © 2005 Veronika Poláčková.
Ob Sie meine Gedichte publizieren möchten, schreiben Sie mir in   VPolackova@seznam.cz